Kultura je dnes doma v bývalém reprezentativním rokokovém paláci Rosenegg rodiny obchodníků s vínem Johanna Jakoba Bächlera s fasádou z roku 1785 v Kreuzlingenu v kantonu Thurgau. V rámci festivalu Bodamské jezero předvedli čeští hudebníci Jan Ostry na flétnu a Lukáš Klánský na klavír komorní hudbu od Johanna Sebastiana Bacha po Franze Schuberta. Mezitím zaznělo několik provedení hudby soudobých moderních skladatelů, z nichž tři byli na koncertě přítomni, a také skladby Clauda Debussyho.

Komorní hudba vždy dobře zní v intimní atmosféře velkého salonu s krásným štukovým stropem a alegorickým zobrazením kontinentů.

Tmavě ořechově hnědé křídlo Bechstein z konce 19. století se v Klánského rukou stalo cembalem ve vynikající sonátě A dur pro flétnu traversieru a obligátní clavecin BWV 1032 Johanna Sebastiana Bacha. Tato skladba se původně vrací k triové větě, sonáta byla vytvořen pravděpodobně pro diversement v kavárně Zimmermann v Lipsku po roce 1721 pro drážďanského dvorního flétnistu Buffardina. Sonáta má rozhodně prvky galantního stylu a zaujme svou elegancí a melodickou krásou. Oba čeští virtuosové přednesli dílo plně plasticky a s výraznými témbry, aniž by opomíjeli jemnost kontrapunktických linií.

Živá Vivace, jemné Largo e dolce a tanečně živé Allegro zde zněly velmi soudržně a zaobleně, byť s moderní příčnou flétnou.

Skok do 20. století učinil skladatel Gottfried Müller, který zemřel v roce 1993 a jeden z učitelů skladatele Holmera Beckera. Müllerova Cadenza pro flétnu sólo je volně plovoucí skladba s rapsodickým charakterem, kterou Jan Ostry předvedl s krásným tónem. Klasická moderna dobře zapadala do barokního stylu Johanna Sebastiana Bacha.
Impromptu, Arabeska a Fantasy pro flétnu a klavír Holmera Beckera začíná elegicky, pokračuje fugatem, obsahuje arabeskou ornamentiku v orientálních rytmicky oscilujících bězích a nakonec překvapivě končí ve volných formách. Naprosto atraktivní kousek, který zde byl skvěle interpretován.

Lukas Klansky se pak mohl oddávat impresionistickým témbrům Clauda Debussyho. Jeho „les sons et parfums tournent dans les parfums du soir“ jsou intimním obrazem večera, který byl dán vůní a jemným zvukem na křídle.
Pražský skladatel Jiří Bezdek Moments musicaux pro flétnu a klavír vytvořil od Vivo vtipný a živý zvukový svět s bujně akcentovanými pasážemi, doplněnými kapary a zajímavou harmonií v Allegru e cantabile. Dialogy Scherzanda byly rytmicky impulzivní a Allegro překvapivě i s velkým humorem uzavřelo.

Skladba na objednávku speciálně pro festival Bodamské jezero je vícehlasá-monofonní pro flétnu a klavír švýcarského skladatele Frederica Bollise. Hravá skladba s propracovanými akordy v monofonní části a duhovými kontrapunktickými sekcemi v polyfonní větě, kterou oba hudebníci předvedli živě.

Jeho známé flétnové dílo Syrinx vložil Debussy mezi dvě klavírní skladby. Jednou předváděný u příležitosti hry společně s nápadnou tanečnicí stál také Jan Ostry v zadním rohu místnosti v salonu Rosenegg a tanečník se divákům zjevoval jen v představách, jak zdůraznil ve svém vtipném komentáři, protože jeho kolega se klíče nemohou zúčastnit. Přičemž tóny skvěle vystihly tuto flétnu, kterou hraje kozí noha Pan a la Debussy. Dvě víly a dívčí tance pro klavír, které také napsal Debussy, skvěle rámovaly tuto hru na flétnu.

Úvod, téma a variace na píseň „suché květy“ z „Krásného Müllera“ z roku 1826 Franze Schuberta je pravděpodobně nejvýznamnějším hudebním flétnovým dílem období romantismu, období, které bylo na flétnové kusy ve srovnání s 18. stoletím dosti chudé. . Ve všech variacích byla provedena velmi virtuózně a hravě. I to Schubert dokázal na výbornou.

Komorní koncert pro flétnu a klavír v Rosenegg dovedně spojil barokní, moderní a romantickou hudbu pro salon.

25. 5. 2024

Sedmé autorské studiové CD Jan Vičara (vydalo ArcoDiva) bylo na sklonku roku 2022 příznivě recenzováno Milanem Bátorem na portále KlasikaPlus a Danielou Střílkovou v časopisu Opus musicum. Obsahuje dvě vánoční kantáty/pásma Vysoko hvězda a Radujme se! a kantátu na verše Jiřího Žáčka Terezčiny hvězdy. Vedle Janáčkovy filharmonie Ostrava, Moravské filharmonie Olomouc, dirigentů Stanislava Vavřínka, Jakuba Kleckera, pěveckých sborů Permoník Karviná se sbormistryněmi Martinou Juríkovou a Karin Grimovou a Campanella Olomouc řízené Janou Synkovou se na realizaci CD podíleli také dva doktorandi Katedry hudební výchovy a kultury ZČU v Plzni, Elvira Gadžijeva se svým českobudějovickým sborem Jitřenka a barytonista Filip Bandžak.

Bátor, Milan: Vysoko hvězda Jana Vičara – Tam, kde je srdce. KlasikaPlus.cz, online 24. prosince 2022. 

Střílková, Daniela: Vánoční kantáty Jana Vičara. Opus musicum 2022, č. 4, s. 92–93.

Provedení symfonické fantazie Žítkovská bohyně Jana Vičara v interpretaci Barbory Nunes de Cambraia, dirigenta Tomáše Braunera a Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně. 

Žítkovská bohyně Jana Vičara "bohovala" s Filharmonií Bohuslava Martinů (klasikaplus.cz)

https://operaplus.cz/iluminace-cyklus-klavirnich-recitalu-v-refektari-jezuitske-koleje-v-klatovech/

Koncert k 30. výročí "Sametové" revoluce   zveřejněno 5. 11.2019 na www.fpe.zcu.cz

Koncert k 30. výročí "Sametové" revoluce  zveřejněno 6.11.2019 na www.plzenskydenik.cz

Koncert k 30. výročí "Sametové" revoluce   zveřejněno 7. 11.2019 na www. dumhudbyplzen.cz